Doprava zdarma na výdejní místa
Tisíciletá historie výroby damaškové oceli v Číně
Damašková ocel, známá svou pevností a ostrostí, pochází ze starověké Sýrie a hojně se s ní obchodovalo na Blízkém východě i v okolních zemích. Často je spojována s čepelemi z Damašku, ale podobné techniky se používaly i v jiných oblastech, včetně Číny.
Historie výroby damaškové oceli v Číně
V Číně sahá historie damaškové oceli až do období dynastie Tchang (618–907 n. l.), kdy došlo k významnému metalurgickému pokroku. Čínští kováři se tehdy snažili napodobit její vlastnosti a pochopit tajemství její výroby.
Během dynastie Tchang čínští kováři experimentovali s různými slitinami a kovářskými technikami, přičemž používali metodu zvanou „svařování vzorů“. Tato technika zahrnovala vrstvení a kování různých kovů za účelem vytvoření kompozitních materiálů. Různé druhy železa a oceli se zahřívaly a odborně kombinovaly, čímž vznikaly čepele s výjimečnou pevností a složitými vzory. Tyto čepele, vyhledávané nejen v Číně, ale i v sousedních regionech, byly ukázkou technické zdatnosti a umělecké vytříbenosti čínské metalurgie.
Za dynastie Song (960–1279 n. l.) dosáhli čínští kováři ve výrobě nožů z damaškové oceli významného pokroku. Jejich čepele se vyznačovaly složitými vzory podobnými původní damašské oceli a měly výjimečnou pevnost a řezné schopnosti. Tyto čepele byly velmi žádané v Číně i při obchodování se sousedními zeměmi.
Výroba damaškové oceli se v Číně dále vyvíjela i během následujících dynastií. Za dynastie Ming (1368–1644 n. l.) došlo k dalšímu metalurgickému pokroku, který vedl ke vzniku špičkových čepelí známých jako „Ming jian“.
Naopak japonská metalurgie se ve stejném období vyznačovala vývojem legendární katany. Japonská tradice výroby čepelí, ztělesněná katanou, se zaměřila na zdokonalení mečířského umění s důrazem na funkčnost i estetiku. Ve středověku vznikla třída samurajů, jejichž čepele nebyly jen zbraní, ale také symbolem cti a postavení. Japonský přístup zahrnoval pečlivé zpracování zakřivení čepele a geometrie ostří, čehož se dosahovalo diferencovanými technikami kalení. Tento proces, známý jako „tamahagane“, vedl k vytvoření čepelí s ostrým, pružným ostřím a pevným hřbetem, které umožňovaly účinné sekání a řezání při zachování dlouhé životnosti.
Ačkoli Čína i Japonsko sdílely snahu kovat čepele výjimečné kvality, jejich rozdíly spočívaly v metalurgických metodách a kulturních hodnotách, které do svých výtvorů vkládaly. Čínské čepele této doby se vyznačovaly složitými vzory a kompozitními materiály, zatímco japonské čepele ztělesňovaly harmonii formy a funkce.
Za dynastie Čching (1644–1912 n. l.) výroba damaškové oceli v Číně poklesla. Důraz se přesunul na masovou produkci jednodušších čepelí a umění výroby damaškové oceli postupně ztratilo na popularitě.
V poslední době došlo v Číně k oživení zájmu o výrobu damaškové oceli. Moderní kováři a řemeslníci znovu objevují staré techniky, studují historické texty a zkoumají staré meče, přičemž používají tradiční kovářské metody k obnově pozoruhodných čepelí minulosti.
Dědictví damaškové oceli v Číně je dnes dokladem zručnosti čínských kovářů v průběhu historie. Pokračující úsilí o oživení této starobylé umělecké formy přispívá k zachování kulturního dědictví a zajišťuje, aby techniky a krása damaškové oceli nebyly zapomenuty.
Zdroje:
- Verhoeven, J. D., Pendray, A. H., & Gibson, E. D. (1998). The mystery of Damascus blades. Scientific American, 299(3), 66-73.
- Mahr, J. P. (1999). Damascus steel: Legendary material of ancient swordmaking. In Proceedings of the 8th International Symposium on Materials Science (pp. 149-157). Trans Tech Publications Ltd.
- Wootz steel and Damascus swords. (n.d.).Retrieved from https://www.tf.uni-kiel.de/matwis/amat/def_en/articles/wstahl.html
- Hawley, W. M. (1978). The damascene process. Knives 78: The World’s Greatest Knife Book, 16-23.
- Bagley, R. W. (1990). Ancient Sichuan and the unification of China. State University of New York Press.
- Bintie, the Wootz steel in ancient China, Indian Journal of History of Science, 2009, 382
- Science and Civilization in China, Joseph Needham Volume 4, Part 1, 1965, 282
- A History of Metallography, C S Smith, University press, Chicago, 1960
- A Search For Structure, C S Smith, MIT Press, Cambridge, 1981
- Materials: Carbon Nanotubes in ancient Damascus Sabre, Nature, Volume 444, Issue 7117, 2006, 286
